Zpět.

5. září 2011 v 19:41 | Corniana |  Já...(ano, ten nenapravitelný snílek)
Drkotavým autobusem,
ke dvoum křídlum.
Dvě rány do zad,
a cigaretový kouř,
nás vezou.

Nechce ase mi vysvětlovat, co to vlastně znamená, jen jsem už doma. Dvě rány do zad a cigaretový kouř jsou směrovány na cestovatelku za mnou v autobuse, která si chtěla zapálit. Cesta byla docela fajn, pobyt super. Nechci zítra do školy. Máme tři nové spolužačky, trochu se bojím, trochu těším a zvědavost okořeňuje moje pocity. Docela zírám, co všechno vydržím. Vstala jsem ve dvě ráno a do teď jsem skoro nespala. Četla jsem, četla jsem a četla. Mám pocit, že mi ze všech stopadesáti předmětů, co máme na rozvrhu asi praskne hlava. Díky bohu za anglickou konverzaci, která má jako odpoledka jenom jednu hodinu! Nemůžu si vybavit skoro nic z minulého roku. Přijdu si jako s vygumovanou hlavou, ale snad je to tou únavou.

... V Záhadě NoRaTel jsem se dostala do 15 nejlepších účastníků. Te´d čekám na celkové vyhodnocení, ale už tohle považuji za skvělý novinářský úspěch!:)

...Na Hajdance.blog.cz jsem vyhrála fotosoutěž, což ale zase za moc velký úspěch nepovažuji, protože jsme byli jen tři, dvě z toho první. Ale za tu dřinu to stálo.

...Strašně tady leje. Těším se až vytáhnu deštník s britskou vlajskou od ségry z Londýna a k tomu rudý baret z Paříže, taky od ní.

Jako tam tam buší do okna,
budí ospalé dryády,
jako slzy shora,
promočí nás.


Krásný večer.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama